One Night, Help Me!, Saké, Fantazie, Tesáky, Úlet

20. října 2010 v 13:38 | AruSh |  Fan Fiction
Řeknu Vám, to se mi teda ještě nestalo, že abych se musela nabourávat do vlastního HDD, kterej poněkud vypověděl službu a já tam musela někde lovit heslo ke svýmu řádově nejstaršímu blogu.... xD
Pěkné počteníčko...
PS: Nakamura Miharu číst nemusí, všechny už je má přečtený!
PPS: Chtělo by to trochu pozměnit názvy, já vím....
PPPS: Paní profesorce na ČJL se tímto omlouvám za veškeré pravopisné chyby, hovorové a nespisovné výrazy atd.
PPPPS: Babí, ty to taky číst nemusíš...

One Night(Uruha X Aoi)


V rohu hospody sedělo pět chlapíků, kteří se momentálně řehtali nějakému povedenému vtipu. Jeden z nich se v tu chvíli zvedl, zapotácel se a spadl pod stůl. Ostatní se začali znovu řehtat. Tmavovlasý muž, jevící se o něco starší než ostatní, se jal ho vylovit zpod stolu.
"Uruha-san," řehtal se nejmenší muž. "Největší vožrala z The GazettE." Ostatní vybuchli smíchy a začali rozebírat holky.
K tomu jim Uru neměl co říct. Zvedl se a vypotácel se z hospody. Ušel ještě pár kroků, když slyšel, jak ho kdosi honí. Rozběhl se. Jenže bylo po dešti, takže na cestě uklouzl a spadl obličejem do louže.
Nějaké silné paže ho zezadu chytly za ramena a osoba, která ho prve pronásledovala, ho zvedla ze země a otočila čelem k sobě. Uruha hleděl do tváře druhého kytaristy. Vlasy mu spadly do tváře. Uvědomoval si, že je celý mokrý, jak sebou flákl do té louže. Aoi vytáhl z kapsy kapesník a otřel s ním Uruhovi obličej. Jediné, co v tu chvíli řekl, bylo jenom krátké "pojď," hlasem, který nestrpěl odpor. Uru se zdráhal. Aoi ho chytil za ramena a zasmál se Uruhovu vyděšenému výrazu. Podkopl mu nohy a chytil ho dřív, než stihl spadnout. Donesl ho do svého auta a posadil ho na sedadlo spolujezdce. Na rozdíl od ostatních, kteří byli slušně namol, Aoi měl v sobě jen jedinou sklenku Saké. Nastartoval.
Když zastavili u hotelu, zjistil Aoi, že Uru usnul. Vzal ho opět do náruče, vynesl ho do svého pokoje, položil na gauč a vrazil mu z každé strany facku. "Uruho! PROBER SE!" zařval na něj. Uru poděšeně vyskočil. Aoi po něm hodil ručník a prohlásil jen: "Jdi se osprchovat, oblečení nech před dveřmi dám ti ho vyprat." Uruha sebral ručník a šel.
Ve sprše na sebe pustil proud horké vody a smýval ze sebe špínu a pot. Koupelnou se nesla vůně jahodového sprchového šamponu. Když vylezl, nesušil si moc vlasy, nechal z nich odkapávat vodu a ovázal si ručník kolem pasu. Vylezl z koupelny a mířil tam, kde předpokládal pokoj pro hosty. To bylo překvapení, když vstoupil do oné místnosti a tam ležel na posteli Aoi. Uru mimoděk ustoupil o krok dozadu
a spadl mu ručník. Zrudl a rychle ho sebral.
Aoi se zvedl z postele. "Copak?" otázal se tiše sametovým hlasem a přibližoval se k Uruhovi. Ten ustupoval, dokud nenarazil na zeď. Kroužili kolem sebe. V jednu chvíli však Aoi udělal prudký pohyb dopředu a Uru spadl na postel. Rychle si sedl a posouval se co nejdál od Aoiho. Ten si sedl a znovu mu podkopl nohy. Uruha teď ležel pod ním a divoce se bránil. Aoi se jen opatrně podepřel tak, aby Uruhu nezalehl a držel jeho ruce ocelovou silou.
Uruha se po chvíli přestal bránit. Zmučen tím, že leží na posteli, nahý, pod o sedm kilo lehčím Aoim, který měl ale obrovskou sílu, jen zaskučel bolestí a vyčerpáním. Vydechoval a nadechoval, dokud se neuklidnil. Hledal v Aoiho tváři něco, co by mu prozradilo, co bude dál. Aoi se na něj perverzně zašklebil. Uru se začal znovu zuřivě bránit. Jenže Aoi měl velikánkou sílu, takže stačilo, aby stehny pevně obemknul Uruhovy boky a Uru se pod ním přestal vrtět. Z jeho oka vytekla jen jediná slza.
"Co-" začal, ale Aoi ho umlčel jediným krátkým polibkem. Uruhu Aoiho doteky vzrušovaly vždycky, i když se o sebe byť jen opřeli na koncertě. Teď to bylo něco jiného. Byli sami. A dotýkali se tak, jako nikdy jindy. Těchhle doteků se bál. Nevěděl, co přijde dál.
Aoi to měl lehké, protože oba dva již byli svlečení. Začal se Uruhy pomalu a jemně dotýkat, tak, že to Uru skoro necítil, ale i tak se velice rychle vzrušil. Aoi se usmál a Uruha konečně začal spolupracovat. Prohnul záda jako luk a Aoi spadl vedle něj. Teď měl pro změnu nadvládu Uruha. Sklonil se nad něj a dlouze se mu zadíval do očí. Pátral. Po nejistotě, nebo čemkoliv podobném. Nic takového však nenašel. Z jeho vlasů na Aoiho bezchybnou tvář kapaly voňavé kapky vody. Slízl je a Aoi se otřásl.
Teď se začal usmívat Uruha. Sklonil se k Aoiho "kamarádovi" a olízl ho od kořene po špičku. Aoi zasténal a vykopl, čímž na něj Uruha spadl. To ON tu měl být násilník. Převalil Uruhu na břicho a zpod polštáře vytáhl taková ta růžová chlupatá pouta. Připoutal Uruhu k rámu postele a přitiskl se k jeho ladně tvarovaným zádům. Rozhodl se ho trošičku pomučit, takže mu začal dlouhými polibky líbat krk a šíji. Uru se klepal, zčásti vzrušením a zčásti zimou.
Chtěl víc. Ale bylo mu trapné požádat. Aoi to samozřejmě věděl a začal ho pomalu hladit na vnitřní straně stehen, čím dál blíž k rozkroku. Uruha zasténal. Aoi mu roztáhl nohy a začal do něj pomaloučku polehoučku vnikat. Když už "TAM" byl, počkal, aby si na něj Uruha zvykl. Ten zasténal jediné slovo: "Dělej!" zaskučel zmučeně.
Aoi začal přirážet a byl čím dál tím víc vzrušený. Uruha byl jako v transu, Aoi taky. Udělal se přímo do Uruhy, nedbal na jeho zoufalé prosby, aby přestal. Prostě to nešlo.
Až když Uruha omdlel, konečně mu došlo, co udělal. Vystoupil z něj a olízl vytékající sperma. Poté Uruhu jemně propleskl, aby se probral. Ten na něj vyděšeně zíral. "Promiň," řekl tiše Aoi, "když já se odvážu a…" Uruha ho umlčel dlouhým polibkem a lehl si vedle něj. "Bylo to úžasný-na znásilnění…" zívl a usnul.

Konec



HELP ME! (Uruha X Ruki)


Uruha vešel do koupelny a začal ze svých zpocených nohou sundavat podvazky. První jednoduše sklouzl, ale ten na levé noze se zasekl a nešel rozepnout. "Kurva!" zaklel Uruha.
"Stalo se něco?" ozvalo se za ním tiše. Uruha se prudce otočil. Stál za ním Ruki, odíčený, jen na očích měl silnou vrstvu černého make-upu. Vypadalo to zajímavě....
"Hm... " zahučel Uru-san a ukázal na podvazek. Ruki po něm šlehl úchylným pohledem a když vyděl souhlas, klekl si a drapnul ho za stehno. Uru to neustál a spadl na něj.
"HEY!" ozvalo se přidušeným hlasem od Rukiho, když se snažil zpod něj vyhrabat. Nakonec to však vdal, vzepřel se a převrátil Uru-san tak, aby ležel na zádech. Uruha hlasitě vydechl a Ruki se sklonil k jeho stehnu.
Po chvíli, která však Uruhovi připadala jako věčnost, se ozvalo křupnutí a Uruha najednou cítil dvě věci: Za prvé mu sklouzla nohavice a za druhé, co byla zač ta podivná zátěž, kterou teď cítil v rozkroku? Podívalse tam. Seděl tam Ruki-san, jak jinak a mával mu před obličejem podvazkem. Rezavé zapínání bylo v půlce zlomené.
Uruhovi se nějak nelíbil směr, který to pozvolna nabíralo, takže vstal, Ruki spadnul a on zamířil do obýváku. "Čaj?" ozvalo se. "Jo, dík," odpověděl mu Ruki a šel si sednout na sametové sofav obývacím pokoji. Po chvíli se objevil Uru, hrnek čaje v každé ruce a sedl si vedle Rukiho. Ten si od něj vzal jeden hrnek a napil se.
Uruhovi až teď došlo, že na sobě má jen svoje latexové kraťásky. Ruki na tom byl podobně, vypadal, jako by se chystal do sprchy- kolem beder měl ovázaný ručník, ale jinak nikde nic. Ruki si všiml, jak na něj civí, zamrkal na něj a poposedl si blíž k němu.
Uruha by za normálních okolností prchal, jenže byl vážně hoooodně vyčerpaný, tak jen položil hrneček na malý stolek před gaučem a zůstal sedět. Navíc ho Rukiho téměř prosebý pohled přikoval na místě.
Rukiho hebké rty se lehce dotkly Uruhova ušního lalůčku. Touto dobou již parádně nadržený Uru šílel vzrušením a celkem zbytečně skrýval vzdychnutí- cítil totiž ten dobře známý "pohyb" v rozkroku a dokázal tedy myslet jen na to, že ty jeho kraťasy asi brzo rupnou.
Ruki mu rozmotal uzel vlasů na hlavě, zabořil do nich prsty a políbil ho. Uru cítil, jak se Rukiho chtivý jazýček dostává až za jeho zuby a zasténal.
Ruki se ho pustil a stáhl mu kraťásky. Uruha mu s tím chtěl pomoct, ale Ruki ho zadržel a položil ho na koberec. Kraťasy mu hbitě stáhl a někam je odhodil. Pomalu se sklonil k jehho rozkroku a vzal ho do pusy. Uruha se nadechl a Ruki se začal pomalu pohybovat, odměnou mu byly Uruhovy slastné vzdechy.
"Já...," ozvalo se přidušeně od Uruhy, jen doříct to nestihl, a vyvrcholil Rukimu přímo do krku. Ruki se netvářil, jako by mu to vadilo, spíš naopak... a teď byla řada na Uruhovi.
Ten počkal na Rukiho souhlas a položil ho na břicho. Pohladil ho po vlasech a šeptal mu do ouška slovíčka lásky. To Rukiho dostatečně rozptýlilo a vůbec si nevšiml, že do něj Uruha pomaloučku vnikl.
V bouřlivém orgasmu se pod Uruhou prohnul a zasténal. Ani jeden nevypadal, že to dělá poprvé, spíš naopak.
Po necelé hodině se Uruha vyčerpaně svalil na Rukiho a tomu nezbylo nežho ze sebe shodit a odnést ho do ložnice. Tam ho položil na postel, přitulil se k němu a usnul.

Konec!


Saké (Ruki X Uruha)
Muž u baru si už objednával asi tak osmapadesáté Saké, když se otevřely dveře. Muž se otočil za zvukem a málem spadl z barové židličky, když si to příchozí, který se zdál být o něco starší, začal rázovat přímo k němu a sedl si na židličku vedle něj.
"Vodku s džusem," zahučel nepřítomně a podíval se na Rukiho. "A k tomu jednoho smrťáka."
Znovu se podíval na Rukiho. "Chjo. Ruki-san, proč se vždycky tak vožereš? To tě nenapadá, že já tě nemůžu pokaždé uprostřed noci vozit domů?"
Ruki něco zahučel v Korejštině a čučel na další vypitou sklenici. Dělal to naschvál, věděl, že jeho společník Korejsky neumí.
"No tak půjdu pěšky!" vybuchl opět Korejsky a nechal Kaie, aby si to kafe vypil sám. Hučel si něco pod vousy v Korejštině a vrávoral tak, že v parku přepadl přes lavičku a hlavou narazil na ostrý kámen. Rozbil si hlavu a ztratil vědomí.
Probudil se ve velké místnosti natřené podivným modrozeleným odstínem. Ležel na veliké posteli s ovázanou hlavou a samozřejmě si NIC NEPAMATOVAL. V tu chvíli si ale všiml, že na kraji postele sedí nějaký blonďatý mladík a starostlivě se na něj dívá, takže zapomněl i na to, jak se jmenuje.
"K-k-kdo jsi?" Vykoktal.
Mladík se usmál, v jeho očích se zračilo jisté pobavení. "Ty si nic nepamatuješ, co? Já jsem Uruha. Nebýt mě, tak tam v tom parku vykrvácíš."
Ruki na něj čuměl jak na vola. "Cože?!" vyhrkl a prudce se posadil-přesněji chtěl se posadit, Uruha ho totiž popadnul za ramena a zatlačil zpět do polštářů.
"Uklidni se, jo? Šel jsem parkem a ty ses nějak potácel proti mně a pak jsi přepadl přes lavičku a rozbil sis hlavu o nějakej šutrák. Stačí?"
Ruki se dotkl své hlavy a nahmatal silnou vrstvu obvazů. Uruha mu podal nějaký hrnek a prohlásil jen: "Pij."
Ruki zase čučel. Přičichl k tomu a tipoval to na nějaké kafe. Uruha ho pátravě sledoval a Ruki se napil. Otřásl se, ale vypil to celé. "Hodnej kluk," zabručel Uruha tak tiše, že to Ruki neslyšel.
Tomu až teď došlo, že není oblečený a vyděšeně se podíval na Uruhu. Tomu došlo, co Ruki asi tak může chtít, podal mu župan a otočil se. Ruki si ho oblékl a Uruha prohlásil: "V koupelně je nějaké čisté oblečení, tvoje jsem dal vyprat,bylo špinavý a od krve. To co tam je, by ti mělo jít."
Ruki se v koupelně opatrně umyl a převlékl se. Oblečení mu bylo trochu volnější, ale za daných okolností se nedalo nic dělat. Když vyšel z koupelny, Uruha kývl, aby se posadil na postel, stoupl si za něj a začal mu odmotávat obvazy. Ruki lehce zasyčel.
Uruha si stoupl před něj a oznámil mu: "Vše OK. Můžeš jít." Ale Ruki jen zavrtěl hlavou. "Za prvé," začal, "Nemám svoje oblečení. Za druhé se ti musím nějak odvděčit, takže řekni, jak a pokud to bude v mých silách, máš to mít."
Uruha se zazubil, "nejsem si jistý, že víš, co jsi právě řekl," přistoupil k němu a polibkem umlčel jeho protesty. Ruki se poddal jeho síle a zapletl mu prsty do vlasů. Uruha ho opatrně zvedl ze země a donesl ho do ložnice. Položil ho na postel a zkušeným pohybem mu stáhl tričko.
Ruki na něj poněkud zaraženě čučel. Uruha si všiml jeho pohledu a stáhl si košili. Teď Ruki pro změnu čumil na jeho odhalený hrudník. Uruha ho znovu začal líbat. Mezi polibky jen Ruki zašeptal: "Neřekl jsem ti třetí bod."
Uruha se na něj podíval a Ruki prohlásil: "Netrefím odsud…" a políbil ho. Uruha se jemně podepřel nad Rukim a téměř nepostřehnutelně si stáhl kalhoty. Ruki neotálel a začal prozkoumávat jeho tělo. Líbal ho na každičkém nově objeveném kousíčku jeho nahé kůže.
Uruha mu zajel rukou do rozkroku. Ruki slastně vzdychl a cítil, jak je vzrušený-což ostatně cítili oba. Uruha ho tam začal rychlými pohyby dráždit.
Ruki najednou vyděšeně vyjekl, když se ocitl pod Uruhou. Cítil nějaký tlak a až když si uvědomil, že cítí ostrou bolest a podvědomě dře pánevní kostí dopředu a dozadu po prostěradle, mu došlo, co Uruha dělá. Neudržel se a bolestí zakřičel.
Jeho výkřik se ale v půli změnil z vyděšeného na silně nadržený. Začal Uruhovi pomáhat. Po chvíli vyvrcholili. Oba ve stejnou chvíli. Poté se ještě střídali v "umístění" nahoře, nebo dole, každý všude. Jejich těla se půvabně prolnula do jediného.
Uruha se na Rukiho usmál a naprosto cílevědomě mu vjel rukou do rozkroku. Ruki se zhluboka nadechl a jejich sexuální hrátky se mohly opakovat. Někdy kolem páté ranní se Ruki konečně zmohl na slovo.
Naklonil se k Uruhovi a zašeptal: "Jestli se to bude ještě někdy opakovat…" Uruha tázavě pozvedl obočí, "Přestanu chlastat Saké na litry." Zakřenil se Ruki…



Fantazie (Ruki X Uruha)


Fascinovaně jsem čuměl na Uruhovy ladné pohyby. Vypadal, jako by byl z gumy. Pohyboval se tak přirozeně, tak lehce a ladně, že jsem poněkud popustil uzdu své fantazii a zapomněl zpívat. Jenže on byl prostě dokonalý.
Zítra máme koncert. A já si pomalu nepamatuju ani slova, když se podívám na Uruhu, všechno najednou zmizí. Ale on nám nikdy nechce říct, jestli někoho má, takže ani nevím, jestli mám naději.
Najednou na mě zezadu někdo skočí. Ve mně zapracuje pud sebezáchovy a shodím onoho "vetřelce" na zem. Samozřejmě na mě skočil Reita, kdo by měl takový šílený nápady? "REITOOO!" ozve se za námi Kaiův pisklavý hlásek a my se rozesmějeme. Reita se na mě smíchy skácí a oba skončíme na koberci.
Kai překvapeně zastavuje a čučí na nás jak na debily. A Reita se začne gebit jak o život. "Kur*a… slez ze mě, Suzuki!" zařvu! Reita se začne gebit ještě víc a do místnosti vpochoduje Uru jenom v kalhotách. Bez trička a v poněkud perverzní náladičce. "WOOOOOW…" vydechne při pohledu na to, jak se na mě Reita válí a děsně se gebí+ Kai na nás zírá a není
schopen slova+ já taky nejsem schopen slova a jenom se snažím ze sebe Reitu shodit, což ale vypadá poněkud jinak, než to vypadat má… "Můžu se přidat?"
táže se a Reita se na mě začne svíjet smíchy a drtit mi "HO".
Vrhnu prosebný pohled po Aoim, který právě vstupuje do dveří. Taky polonahý. Díky bohu, za jeho sílu. Vrhne se po Reitovi a ten se začne gebiti pro změnu tomu, že ho Aoi
"znásilňuje".
Uruha vykluše ze dveří ven. Jen trochu nedomyslí, že je jen v kalhotách, před dveřma je hafo fanynek a že je PROSINEC. Takže vyleze ven, uklouzne na zamrzlé louži a ty šílenkyně se na něj sesypou jak včelky na med. Začnu zpívat "máš, má ovečko, dávno spát," a ty holky se otočí na mě. Sláva. Mám tedy čas vyrazit k Uru-chanovi. Otřes mozku naštěstí nemá, dokonce se už začíná probírat. Aby měly holky o čem drbat, využil jsem toho, že Uru měl poněkud "náladičku" a políbil jsem ho.
Fotoaparáty cvakaly o sto šest… a já nevnímal nic jiného, než to, že jsem čím dál tím víc vzrušen.
Uruhova reakce, rovnala se něco, co nikdo nečekal. Uruha se totiž konečně pořádně probral a až pak to teprv začalo. Jeho ruce se dotýkaly mého těla, tak, jako nikdy. Můj nej kámoš se postavil do pozoru. A foťáky stále cvakaly.
Uruha byl silnější, než jsem si myslel. Najednou mě popadl do náruče, a aniž by mě přestal líbat, mě odnesl zpátky do zkušebny. Jeho nahá kůže byla naproti tomu, že bylo něco pod nulou, děsně rozpálená. Jeho jazyk si hbitě probojoval cestu do mých úst.
A já slyšel několik nespokojených vydechnutí našich fanynek, když se za námi zavřely dveře. Uruha mě někam nesl, ale já měl zavřené oči, takže jsem neviděl, kam. Začal jsem vnímat, až když mě postavil na zem a odlepil se ode mě. Rozhlédl jsem se.
A nemohl jsem přijít na to, kde to jsme. Vlastně…. Mohl. Byli jsme v Uruhově pokoji. Ale všude byly růžové svíčky, a místnost se halila do pološera. Uruha mi sundal tílko a položil ho ke krbu, aby se vyhřálo. Sám se svlíknul a já neotálel a následoval jsem jeho příkladu.
Do ložnice jsme se už nedostali. Skončili jsme na koberci.
Vydechl jsem slastí. A zas. A znovu. Bylo to neuvěřitelně krásné.
A moje odpolední fantazie se staly skutečností. Uruha se pohyboval ladně jako hbitá kočka. Pomaloučku mě svlékl a vzájemně jsme se počali vzrušovat. Oba dva jsme vyvrcholili ve stejnou chvíli. Já nakonec ještě olízl
"Uruhu" od kořene po špičku.
Ale konce jak známo bývají také novými začátky. Uru mě jemně obrátil, abych ležel na břiše a začal se věnovat mým zádům. Proti němu jsem si připadal se svými sto dvaašedesáti centimetry jako trpajzlík.
Cítil jsem doteky jeho hladké kůže na svých stehnech, když pomalu roztáhl moje nohy a rychle, abych to měl rychleji za sebou, do mě vnikl. Vydechl jsem slastí a vzrušením mi naskákala husí kůže.
Začal pomalu přirážet a já se pod jeho doteky prohýbal jako luk.
Po chvíli jsem se poddal vzrušení, nezadržoval jsem steny deroucí se z mého hrdla. Uruha taky ne. Bylo to krásné. Dokonalé. Uruha prohlásil cosi o ledu a oba jsme se zasmáli, kterýžto pohyb vyvolal zajímavé pocity, což na pořádnou chvíli zastavilo většinu konverzace.
Naposledy jsem zasténal Uruhovo jméno. A v tu chvíli k nám dolehl smrad. Běželi jsme zjistit, co to tak děsně zapáchá. Bylo to naše oblečení, které chytlo od jiskřičky z krbu. A my museli jít do zkušebny alespoň pro kabáty. Abychom nešli ven ÚPLNĚ nazí…

Tesáky(Ruki X Reita)


Otevřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Ne snad, že by moje plíce posledních pár století potřebovaly vzduch. Cítil jsem člověka. Někde TADY. Cítil jsem, jak se jeho pach mísí s lesními vůněmi jeskyně, ve které jsem živořil.
A co hůř-stál přímo přede mnou. A zíral ne mě jak na boží zjevení. Jako bych snad byl nějaká pouťová atrakce. Jak dlouho tu už je? Zjistil, zatímco jsem spal, že nedýchám? Myslel si snad, že jsem mrtev? Ani jednu z odpovědí jsem neznal. Jenom jsem zase zhluboka vydechl, když ke mně přistoupil a dotkl se mé kůže. A znovu se zhluboka nadechl, když mi začal sundávat košili.
Ale to neměl dělat. Okamžitě jsem po něm vystartoval a moje tesáky neměly sebemenší problém zabořit se do jeho masa.

"RUKI!"
Otevřel jsem oči. Zíral jsem do ustarané tváře baskytaristy, kupodivu bez pásky na frňáku. Měl ho poněkud opuchlý a já se vymrštil obrovskou silou do vzduchu. Reita poděšeně o krok ustoupil.
"Co-je?" zazíval jsem na něj. "Kurva Reito! Ty ses zase porval s Uru-san?"
Reita čučel do země.
"Takže jo." Vzdychl jsem. Natáhl jsem si košili a kalhoty a vyletěl jsem z autobusu. "URUHA-SAN!" zaječel jsem na něj, jakmile jsem přelezl do druhého autobusu. Uruha se překvapeně odlepil od Aoiho a já ho vytáhl s sebou ven.
"CO JE?!" zeptal se mě Uruha.
"Hele ty-když už máš něco s Aoim, proč se teda s Reitou o mne věčně rvete, co?" zeptal jsem se nakrknutě.
Uruha čučel někam za mě, pak mě naprosto bez varování popadl za košili a políbil mě.
"Ruki?" ozvalo se najednou za námi. Reita tam stál s rozčarovaným výrazem ve tváři. Z oka mu vytekla jediná slza. Otočil se na podpatku a odcházel.
Odstrčil jsem od sebe Uruhu. "Tys to VĚDĚL, že jo? Že za náma Reita stojí!"
On kývl. "Nezaslouží si tě, Ruki-San! Já jsem lepší, než on!"
"Kurva a CO SI SAKRA MYSLÍŠ?! Že se na Reitu vyseru a budu si s tebou a Aoim užívat ve třech nebo CO?!" seřval jsem ho a běžel za Reitou.
"Rei-kun! Prosím, počkej!" volal jsem. Reita se zastavil. Viděl jsem, že má rozteklou řasenku. Brečel.
"A proč bych měl, Ruki? Když ti zjevně nestojím ani za to, aby ses s Uruhou-" procedil to slovo skrze zuby jako nadávku
"líbal jinde, než jsem já?"
"Reito, tak to NENÍ!" bránil jsem se zuřivě.
"A jak teda?"
"Za a)Kdybych Uruhu miloval, jak mi vysvětlíš ty Erotický sny,co se mi o tobě zdají? Za b) Kdybych ho miloval, bylo by to k ničemu, protože on si užívá s Aoim. Za C) Kdybych ho miloval, neudělal bych teď tohle!" a políbil jsem ho, s naléhavostí, aby si uvědomil význam mých slov.
A v tu chvíli jsem si uvědomil, že něco z mého snu zjevně bylo skutečné. Cítil jsem dlouhé tesáky a žízeň. Moje kůže byla hladká a tvrdá jako mramor. Ale bylo mi to fuk. Miloval jsem Reitu a on mně. Na tom záleželo.
Ani jsem nevěděl jak, ale Rei najednou ležel pode mnou s rovnoběžně roztrženým tričkem, odhalujícím jeho svalnatou hruď. Přejel jsem mu jazykem po dokonalých křivkách jeho svalů.
Celkem mě ale vyděsilo, že můj jazyk svým hrubým povrchem zanechává na Reitově hrudníku krvavé tečky. Čerstvé rány. Zadržel jsem dech. Bál jsem se, že mu ublížím, když se nadechnu a ucítím vůni jeho krve…
Reita pochopil, když jeden z jeho nehtů přejel po mé hrudi a zanechal za sebou dlouhou ránu. Ovšem nevytekla z ní jediná kapička krve. Věděl, co nyní cítím. A sám se chopil iniciativy.
Převalil mě na břicho a pomalu mi svýma hladkýma rukama přejížděl po vnitřní straně stehen tam a zpátky. Poté moje nohy rychle roztáhl a vnikl do mě. Byl jsem upír. Nemusel se bát, že mi ublíží. Naopak.
Vydechl jsem a všechno mé napětí zmizelo. Moje zuby trhaly polštář na cáry.
Najednou však zapracoval můj upíří instinkt. Instinkt lovce. Šelmy. Převrátil jsem se a Reita bolestí zaskučel. Uslyšel jsem křupnutí, jak "HO" moje síla zlomila. Ale nedovedl sem přestat. Začal jsem tam, kde můj sen skončil.
Zkroutil jsem mu Ruce za zády a dělal si s ním, co jsem chtěl. Olízal jsem HO a z malých ranek tekla další krev. Zabořil jsem prsty do jeho ramen. Prokousl jsem mu svými tesáky ret.
Neovládal jsem se. Moje upíří podstata převládla nad tou lidskou.
Z transu mě probral až Reitův bolestný křik, když jsem mu prokousl tepnu přímo u srdce. A došlo mi to. On nesmí zemřít. "Promiň," zašeptal jsem, a zabořil tesáky do jeho krku. Vysál jsem svůj jed z jeho těla. Ale spolu s ním i množství krve. Přejel jsem jazykem po jeho ranách, aby se zhojily- po všech. Přesto jsem však nemohl nic víc dělat.
Reita mi zmizel před očima a to byla moje vina. Naposled jsem ho políbil na čelo a proměnil jsem se do své upíří podoby. Zvedl jsem se, rozepnul si košili a vyšel jsem ven z autobusu.
Ten den jsem naposledy viděl slunce.

Úlet(Reita X Uruha)


"Suzuki," ohlásil se do telefonu vysoký mladík s páskou přes nos. "Ne. Ne. Jo. REITA!" vyletěl.
"Hai…" ozvalo se z druhého konce. "Uruha."
"Grrr… do prdele, Uru! Proč mi prosím tě voláš, když je… ehm, kolik je?"
"Tsch, já nevím… moment… tři ráno!" ozvalo se vítězoslavně z telefonu. "Tak gomenasai…"
"Mno teď už s tím nic nenadělám…"
"Hele, Reita-kun, zabije tě, přejít teď chodbu a přijít ke mně?" tázal se Uruha.
"Uru! Ty už máš zase tu svou nadrženou náladu, že jooo?" protestoval Reita.
"Ne. Ale Ruki-san se odstěhoval k Aoimu, tak jsem tu jak kůůůůl v plotě…" zahučel Uruha.
"Sex po telefonu by ti nestačil?" nenechal se oblbnout Reita.
"NE!"
"Ok, ok, já letim…" hučel Reita rozmrzele a vstal. Věděl, že oblékat se v této situaci by bylo trochu nepatřičné, takže si vzal oblečení jen s sebou.
O chvíli později vstoupil do Uruhova pokoje. Ten odněkud zezadu zavolal: "Pojď dál!" a on tedy za sebou zavřel dveře a šel. "Pořád po chodbě!" navigoval ho Uruhův hlas. Přišel ke dveřím na konci chodby. Otevřel je a vstoupil dovnitř. Byla tam tma jak v pytli, vzal to tedy poslepu a po chvíli uklouzl a kdyby ho někdo nezachytil, asi by si rozbil hlavu. V tu chvíli se rozsvítila jediná lampička nad postelí.
Reita zamrkal. Ležel v náručí Uruhy. Byl bez trička, měl na sobě jenom velice těsné černé latexové kraťásky. Zbytek "podvazkového kompletu" byl zjevně uklizený ve skříni. Oba se ve stejnou chvíli podívali tomu druhému na totéž místo. TAM.
A oba dva se na sebe ve stejnou chvíli vrhli a začali se vášnivě líbat. Vzájemně si stáhli-no, mělo by se tomu říkat asi spodky- a
"hupsli na to".
Zpomalili.
Zrychlili.
Zpomalili.
Vyvrcholili.
A tak to trvalo asi tak hodinu a půl. Poté se ještě vzájemně uspokojovali ústy a jazykem a dlouhou dobu se líbali, hladili a mazlili na všemožných místech na těle.
"Wow… to byl úlet…" vydechl Reita, když se spolu už jen váleli v Uruhově obrovské posteli. "A odvolám to jenom pod podmínkou, že to nebylo poprvé."
Uruha se zasmál a políbil ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pukky | Web | 20. října 2010 v 14:23 | Reagovat

Heh... Na kterým blogu byly ty yaoie jako první? Já jen, že sem je už všechny tak trochu četla...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama