Pukkyn yaoi no.3, díl 11.

31. října 2010 v 14:32 |  Pukkas - povídky
Tak teda aby se neřeklo, tak sem dávám tendleten díl...
A další přidám, až zejtra. Tedy lépe řečeno, přednastavím je na zejtra...




*O pár měsíců později. the GazettE a celá Miyaviho banda jsou na turné.*
*Po prvním koncertě*
Reita se namáhavě doplazil do koupelny. Čtyři hodiny blbli na pódiu. Dal by cokoliv za kapku vody, byl však tak zmožený, že se nebyl schopen ani zvednout. Někdo mu před očima zamával lahví vody. Vyrval ji tomu někomu z ruky a celou na ex vypil. "A teď budu spát a spát a spát." Poznamenal Ruki poté co Reita vypil tu lahev vody. "Nevíš, kde budeme spát?" zeptal se po chvíli Reita a namáhavě se zvedl. "Prý v nějakém hotelu." Odpověděl Ruki a opláchl si obličej studenou vodou. Reita kývl a šel někde najít Uruhu. Našel ho spát na lavičce, na chodbě oné budovy. "Člověk usne kdekoli." Poznamenal Aoi, který právě procházel kolem. Nemohl si odpustit a prstem šťouchl do jeho boku. Pak odkráčel. "Halooo… Uru stávej." Zašeptal mu do ucha a čekal, až se vzbudí. Po chvíli opravdu otevřel oči, zadíval se na něj svýma (protentokrát) hnědýma očima a pohladil ho po tváři. "To už jdeme?" zeptal se, posadil se a začal se protahovat, až bylo slyšel křupání kostí. "No jestli chceš?" řekl a pomohl zvednout rozespalého Uruhu. Měl na sobě džíny a šedou košili, ale stejně vypadal pořád sexy, jako v těch miniaturních šedých kraťáskách. Dnes se Reita málem neudržel a vytekla mu slina. Odešli spolu před tu budovu, alespoň si zakouřit (cigaretu!!), dokud se ostatní nevykopou. U dveří potkali svého manažera, který jim dal klíče, takže ani nečekali a rovnou odešli do hotelu.
Vyjeli do čtvrtého patra a vešli do pokoje číslo 267. Reita otevřel dveře a vzápětí ztuhl. "Manželská postel?!" vytřeštil oči. Byla kovová s rudými přehozy. "Vadí ti to?" zeptal se úchylně Uruha a přejel mu prsty po krku. "No… eee… já…" zakoktal se. Pak se však na Uruhu zadíval. "Ty syčáku!" řekl a svalil ho na postel. "Čekal jsem kdy ti to dojde…" řekl tiše a přimhouřil oči. Prsty zajel pod Reitovo tričko a něžně políbil na rty. "Teď asi ne co?" zeptal se a naklonil hlavu do strany. "Ne…" odpověděl a lehl si vedle něj.
Za moment k nim do pokoje přišel Kai s trochu ustaraným výrazem. "Co se děje?" zeptal se Reita a stáhl si triko. "Neviděli jste Rukiho?" "Ehm… Ne-e…" odpověděl Uruha a posadil se. "Hmm… Fajn, tak díky." Zamručel a odešel. Ve dveřích se však zastavil. "Manželská postel?" zeptal se pobaveně. "Nějaký problém?" otázal se Uruha podrážděně a nakrčil nos. Kai se zašklebil a odcupital pryč. Reita se ustaraně svalil na postel, jen v boxerkách. Tyrkysové s obláčkami. Uruha se usmál a chytil ho za ruku. "Co myslíš, že se stalo?" zeptal se po chvíli a prohrábnul se ve vlasech. "Nevím, ale… mám o něj strach." Odpověděl. "Já… Ehm… Uru… Já ho musím najít." Dořekl Reita, natáhl si na sebe kalhoty a sako a vyběhl ven z pokoje. Uruha ani nestačil nic namítnout. Trochu se naštval, ale věděl, že jemu nemůže odporovat. Na to byl moc tvrdohlavý. A ke všemu mu na Rukim dost záleželo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama