Pukkyn yaoi no.3, díl 2.

15. října 2010 v 20:24 | Pukky |  Pukkas - povídky
Další část. Uru je tak trochu... ehm, rači nic...
Pěkné počtení!
Viz. perex

Svítilo jen jedno okno, ale opravdu jen slabě. Uruha odhadlo, že je to ložnice a tedy lampička na nočním stolku. Potichu došel před vchodové dveře a odemknul. Klíč fungoval. Zul si boty, sundal bundu a jako stín se nepozorovaně dostal do ložnice.
Reita ležel rozvaleně na posteli a různě po pokoji byly rozházené papíry. Pár jich sebral, ale neviděl v nich nic logického, položil je tedy na noční stolek a jednou nohou si klekl na postel a naklonil se nad Reitu. Zjistil, že spí, jak zabitý. Měl na sobě jen úplé červené boxerky. Dotkl se jeho tváře a nasál tu jemnou, přitažlivou vůni. Miloval ji, bylo to něco co ho dostalo do stavu naprosté nadrženosti. Kleknul si přes něj a prsty přejel přes jeho hrudník. Reita se mírně zachvěl a otevřel oči. Zamžoural do tmy a rychle se posadil, když si uvědomil co se děje. "Uruho?!" vykřiknul. Ten mlčel a políbil Reitu na rty. Pomalu si dobýval místečko do úst toho vyjukaného stvoření. Chvíli se snažil Uruhu odstrčit, ale pak začala spolupracovat. Vjel mu chladnými prsty pod tričko, položil se zpět na polštář a naklonil si ho nad sebe. Nevěděl, co to do něj vjelo, ale líbilo se mu to a Uruha byl až moc pěkný. Plně si to užívali. Zapomněli na čas, den, místo. Reitovi už začaly být boxerky těsné a Uruha si zase přišel až moc oblečený. V rychlosti si stáhl tričko a rozepnul opasek. Tím naznačil, že má pokračovat. Reita pochopil a převrátil ho na záda. Motýlími polibky mapoval jeho hrudník, až sjel k lemu jeho kalhot. Rozepnul knoflík a pomalu mu je stáhl. Uruha znovu převzal pozici semeho a jemnými kousanci dráždil jeho hrudník, takže ho měl po chvíli celý pokrytý drobnými červenými flíčky. Začínal už být docela nadržený, proto tlačil Uruhu čím dál tím víc níže, aby "to" konečně udělal. Uruha neváhal a stáhl mu i poslední kus oblečení. Naskytl se mu úžasný pohled, ale moc dlouho se nekochal. Chtěl už konečně dát Reitovi co si zaslouží, po celé té době co ho ignoroval. Jeho gesta, jeho vůně, jeho pronikavé oči, jeho tajemná tvář, jeho rty. Táhlo ho to k němu víc a víc. A teď ho konečně měl. Jen ho trochu deprimovalo, že by to mělo být jen na jednu noc a další den, že by si to s ním měl rozdat Aoi a pak i Miyavi. Zastavil se. Posadil se a nechal tam Reitu ležet jen tak s rozcapenýma nohama. "Co-co? Co se děje?" zeptal se trochu vyděšeně Reita a přetáhl si přes sebe deku. "Já-já… Já nemůžu…" zašeptal a nervózně si začal natáčet pramínek vlasů na prst. "Aha." Zabručel Reita a lehl si zpět na postel, zády k němu. Cítil, že se na něho dívá, cítil ten jeho pronikavý pohled, jak ho to propaluje. Uruha si to trochu vyčítal. Naklonil se k němu a obtočil svoje ruce kolem jeho pasu. Lehl si vedle něj a začal mu fuňet do vlasů. Zprvu ho to šokovalo, ale pak se otočil k Uruhovi čelem a zadíval se mu do očí. Usmál se a přitiskl si Reitu ještě blíže k sobě. Za nedlouho oba dva usli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sayichi-kun | Web | 16. října 2010 v 9:45 | Reagovat

xDD...jake je to roztomilé na konci

2 | Web | 23. října 2010 v 16:15 | Reagovat

*umřela*
Awww.....Uruha nejvíííc...:-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama