A dalšie díl. Už se nám to pomalu rozjíždí... =3
Ach ten Uruha je, ale trdlo...
Příjemné počtení, přeje Pukkas a její celý harém (který se svíjí smíchy)
Viz. perex
Druhý den ráno se Reita probudil v posteli sám. Čekal to, ale i tak ho to trochu zamrzelo. Natáhl na sebe nějakou košili, co se tam povalovala a čisté boxerky. Vešel do kuchyně a u stolu seděl Uruha. Mile ho to překvapilo, ale stejně se nemohl zbavit dojmu, že ho chtěl jen využít. Že další den bude dělat, že se nic nestalo, nic nebylo. Měl z toho docela strach.
Když ho Uruha zaregistroval, usmál se a poodstrčil židli, aby se posadil vedle něj. Reita se na ni ochotně posadil a usrkl si čaje.
"Za chvíli budeme muset jít." Poznamenal tiše Uruha, čímž vyrušil Reitu z jeho rozjímání. "Hmm…" zamručel a podíval se na hodiny. Bylo devět a v deset se měli sejít a zkoušet. Dopil čaj a šel na sebe natáhnout nějaké kalhoty. Zahučel do ložnice a Uruha začal dumat nad tím, jestli nemá ten klíč zahodit. Věděl, že teď ho bude chtít Aoi a že ten se s ním párat nebude. Byl by ho určitě i schopen znásilnit.
Prošel kolem něj Reita, což ho trochu (trochu víc) vyrušilo. Za to, ale byl rád, protože viděl co má Reita na sobě. Úzčí černé kalhoty, úplé šedivé tílko a červenou košili s potiskem draka. Moc nechápal, kde se u něj vzalo červené oblečení, protože to byl u všech členů poněkud ojedinělý úkaz. Už včera ho trochu šokovaly ty červené boxerky. Nevadilo mu to, příjemně to dráždilo oči. A začal myslet na opravdové nechutnosti. Pro jednou si však usmyslel, že bude hodný a ne perverzní. Což byl trochu problém, protože v těch kalhotách měl -podle Uruhy (a podle Pukky)- krásný zadek. Raději však šel najít svoje tričko jinak by asi udělal něco nekalého, něco čeho by pak litoval. "Jdem?" zeptal se Reita když už byl Uruha oblečený. "Jo." Odpověděl a vyšli. Celou cestu nepromluvili ani slovo.
Dorazili do zkušebny, kde už seděl Aoi, který si něco vybrnkával na kytaru. Všiml si jich a pozdravil kývnutím. Ruki je ignoroval, protože měl sluchátka a něco psal. Chvíli na to dorazil i Kai.
Hráli hodinu, dvě, tři. Pak si dali pauzu. Kai šel s největší pravděpodobností luštit Francouzkou kuchařku a Reita s Rukim si zmizeli zakouřit. V místnosti zůstal jen Aoi a Uruha. "Tak co? Jak to včera s Reitou šlo?" "Hmm…" zabručel Uruha a dál se ho snažil ignorovat. "Takže nic?" provokoval dále Aoi. "Nic nebylo!" vyštěknul na něj a zašátral v kapse. Vylovil klíč a hodil ho po něm. Aoi se ďábelsky usmál a zastrčil klíč do kapsy. V duchu se mu odehrávalo jak si asi s Reitou pohraje. Za chvíli se vrátil Reita, Ruki i Kai a začali znovu zkoušet. Uruha pletl jeden akord za druhým a nebyl schopen se soustředit. Po hodině to tedy utli, protože Ruki usoudil, že to takhle s Uruhou nejde. Všichni již odešli, jen Uruha tam seděl sám a přemýšlel. Po půl hodině mu konečně došlo jakou udělal volovinu. Dal Aoiovi klíč. Klíč od Reitova bytu. Klíč k někomu, do koho se zamiloval. Začal si to hrozně vyčítat, byl by se i rozbrečel kdyby to něčemu pomohlo. Spakoval se tedy a vydal se pomalým krokem domů. Znovu to vzal kolem Reitova bytu.
Až doma mu, ale došlo, že by mu to měl říct. Zároveň, ale věděl, že kdyby to Reitovi řekl, že se na tom domluvili s Aoiim a Myvem, odepsal by ho. Neměl by u něj žádnou šanci. Zachoval se jako hrozný sobec. Chránil si jen vlastní kůži a vybodnul se na ostatní. Ani si neuvědomoval, jak mu tím ubližuje. Zvednul se, že mu to půjde říct i za cenu jeho ztráty. U dveří se však zastavil. Nevěděl jestli by mu Reita uvěřil a i kdyby co by mu řekl? V jeho domě ho nechat nemohl, Aoi měl klíč. A k sobě ho vzít nemohl. Mohl, ale nechtěl a Reity určitě taky ne. Nemohl udělat nic co by neublížilo Reitovi a nepoškodilo Uruhovi reputaci u Reity. Nedalo se nic dělat. Sedl si zpět před televizi a snažil se na něj nemyslet.




Takový zapletený... zajímalo by mě jestli se dozví, že to bylo naplánovaný! xD A jesli jo jak bude reagovat.... jo a taky by mě zajímalo, kdy z toho uděláš fakt yaoi! xDDD