Pukkyn yaoi no.3, díl 6.

17. října 2010 v 11:37 |  Pukkas - povídky
Slíbená postelovka... Plus mínus...
Pěkné počtení, přeje Pukky a její celý harém (i s Reitou, už se nezlobí, ale směje *kawaii*)
Viz. perex




Další den Reitu probudilo šramocení v kuchyni. Zvedl se z postele a odkráčel do kuchyně. Uruha rovna umyté nádobí (ojedinělí to úkaz) do skříňky na kuchyňskou linkou. Měl na sobě jen kalhoty a zástěru. Potichu k němu přišel a studenými prsty se dotkl jeho zad. Uruha se trochu zatřásl, ale pak se otočil k Reitovi čelem. Lehce ho políbil na rty a pohladil ho po vlasech. "Jak jsi se vyspal?" zeptal se a pořád se vlídně usmíval. "Docela dobře…" řekl Reita a objal ho v pase. Uruha jeho objetí opětoval a jednou rukou mu vjel do vlasů a druhou pod triko.
Každý bloudil jazykem v ústech toho druhého. Reita rozvázal Uruhovi zástěru a odhodil ji někam do neznáma. Mezitím Uru stahoval jeho triko, ale ještě předtím ho položil na stůl. Motýlími polibky mapoval jeho hrudník a sem tak skousl jeho bradavku. Reita pod ním slastěn kňučel. Chtěl aby dokončil to, co minule začal. Uruha se k tomu však nějak neměl, takže se Reita s trochou námahy přetočil na něj. Sundal mu opasek a protože byl Uru tak trochu mimo (samozřejmě z Reity) a svázal mu ruce. "Reito… Co-co?" začal se vrtět poté, co si uvědomil, že ho svázal. "Trošku tě potrápím…" zašeptal mu víc než svůdně do ucha a hladově olízl jeho pulzující tepnu. Uruha obtočil svoje nohy kolem jeho boků. Ten mezitím brouzdal rty po jeho hrudi a sem tam decentně použil jazyk a zuby. Uruha trochu povolil a převrátil se znovu na Reitu. Ten mu rozvázal opasek z rukou a nechal ho, ať dělá své. V rekordním čase mu stáhl boxerky. Chytil ho pod koleny a tím mu ještě víc roztáhl nohy. Naklonil se nad ním a od kořene po špičku olízl jeho chloubu. Reita pod ním hlasitě zasténal a chytil se kraje stolu. Uruha ho pojal celého do svých úst a začal tvrdě přirážet. Snažil se utišit, ale tomu se Uruha chtěl vyvarovat. Líné, táhlé tempo střídalo hrubé a násilné. Po chvíli mu vyvrcholil přímo do úst. Uruha se unaveně odtáhl a vlhkými rty přejel přes jeho červené tváře. Reita obtočil ruce kolem jeho pasu a hladil ho po holých zádech. "Bylo… Bylo to úžasné…" zašeptal Uruhovi do ucha. Ten se ďábelsky usmál. Věděl, že to ještě není konec. Tedy alespoň pro něho ne. Kleknul si přes jeho klín a prosebně se na něj zadíval. Reita znervózněl, skousl si ret a uhnul pohledem. Věděl jaké to je a proto se také (oprávněně) bál bolesti. Uruha ho chytil za ruce a letmo políbil na rty. "Budu se snažit aby to nebolelo." Šeptnul mu do ucha. Uvolnil se a nepatrně kývl. Uruha si nadzvedl jeho pánev do úrovně té své a jemné, nenásilně do něj vnikl. Reitovi se zkřivila tvář bolestí a silně stiskl Uruhovo zápěstí. "U-uvolni se…" Uvolnit se ovšem bylo pro Reitu těžké. Ta bolest, která vystřelovala z jeho zadní části těla byla nesnesitelná. Nikdy nic takového nezažil, jen jednou, taky s Uruhou, bylo mu sedmnáct. Uruha chvíli setrval aby si na něj zvykl. Po chvíli si obtočil jeho nohy kolem svého pasu a začal pomalu přirážet. "Fajn?" zeptal se. Reita pod ním hlasitě vzdechl, což Uruha bral jako odpověď. Šibalsky se usmál a začal přirážet trochu tvrději. Prsty mezitím dráždil jeho chloubu. Hlasitě pod ním sténal a kňučel a začal ještě víc poté co se do něj Uruha vyprázdnil. Milisekundu na to vyvrcholil na jeho bělostný hrudník. Vyčerpaně se na něj svalil a těžce oddechoval. "Nejdeme spíš do ložnice?" zeptal se po chvíli (trochu rýpavě)Reita. Uruha se po chvíli namáhavě zvedl a nabídl pomocnou ruku i jemu. Ochotně ji zvedl a ruku v ruce došli do ložnice. Tam usli. Oba dva. Vedle sebe, v jedné posteli…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nashii-chan | Web | 17. října 2010 v 11:43 | Reagovat

Oh dokonalý!!

2 AruSh | 17. října 2010 v 11:45 | Reagovat

AruShčina závěť:
Mnoho majetku nemám, proto Rukiho i Miyaviho aneb dva své nejmilovanější lidi, odkazuji Ryo Pukkas.
Kaie a Aoiho od pondělí do úterý odkazuji Nashime Kouyou a ten zbytek harému si, holky, nějak podělte...
To by bylo... a můžu v klidu zhebnout... /DEAD/

3 | Web | 23. října 2010 v 16:25 | Reagovat

A můžete mě pohřbít vedle AruSh...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama