Toto... To je předehra.... Ten další díl... To se poserete... Na rovinu!! XD
I když... To spíš Ruki se posere... XD
Další den s ním nepromluvil ani slovo. Nikomu to ani nepřišlo divné, ale když se s ním nebavil ani druhý den Uruha se už zeptal. Byli zrovna v hotelu a už se snažili usnout. "Nevíš co je s Rukim? Je nějaký zamlklý." Lehce započal debatu, protože věděl, že na něj nesmí tlačit, když to nechce říct. "Hmm… Těžko se o tom mluví…" řekl tlumeně a posadil se na postel. Chtěl to někomu říct, potřeboval se svěřit. "Co se stalo?" zeptal se starostlivě Uruha a chytil ho za ruku. Reita mu převyprávěl celý předminulý večer. "Takže… Ruki se do tebe… zamiloval?" "Jo." Zakňučel Reita. Bylo mu do breku. "On chtěl… aby…" popotáhl, ale nakonec se stejně rozbrečel. "Ššš…" Uruha si přitiskl jeho hlavu na svůj hrudník. "A… došlo... k tomu?" zeptal se a pohladil ho po vlasech. "Ne." Zašeptal a setřel svoje líčení o Uruhovo tričko, takže se mu zabarvilo do černa. "No tak… To bude dobrý…" snažil se ho uklidnit. "Ne! To nebude dobrý! Ruki mě nenávidí!" vykřikl na něj. "Ne, to není pravda. Je jen zklamaný. Dostane se z toho uvidíš…" chytil ho za ruku a palcem přejel přes hřbet jeho ruky. Reita něco zašeptal, ale Uruha mu nerozuměl, jen ho objal v pase a do ucha vlídná slova.
Následující den s ním Ruki taktéž nemluvil, ale Reita se ho snažil nevnímat. Bylo mu to jedno.
Jeli dlouhou dobu autobusem, takže se nic významného nedělo. Ruki i Aoi spali. Uruha měl opřenou hlavu, sluchátka a zavřené oči, takže nevnímal. Reita s Kaiem dohrávali partii piškvorek a pak se nad něčím dohadovali, což Uruhu krajně vytáčelo. Neměl rád řev a ke všemu chtěl, aby byl Reita s ním. Nechal to, ale být. Musel Reitovi dopřát trochu volnosti a nechtěl, aby vyšlo na povrch, že spolu něco mají. To by byl poprask desetiletí. Ohlédl se, protože si neuvědomil, že mu tu nějak chybí Miyavi. Ležel úplně vzadu a spal. Po chvíli si k němu přisedl Reita, který se již přestal hádat s Kaiem. Ten zatím upřel oči na spícího Rukiho. Připadal mu neuvěřitelně roztomilý. Nevěděl proč, ale poslední měsíc ho k sobě čímsi přitahoval. Neřešil to, protože věděl, že Ruki má zájem o Reitu, ale bylo to pro něj složité, nevšímat si ho.
Dojeli do dalšího města, ale nikdo po pravdě nezaregistroval kam. Šli ještě do hotelu, protože přijeli brzy. Aoi s Meevsem opět zmizeli spolu, Uruha s Kaiem šly zabrat nějaký pokoj. V autobuse zůstal jen Reita se spícím Rukim. Pomalu k němu přišel a pohladil ho po vlasech. Ruki otevřel oči a zamžoural do jeho usměvavého obličeje.
Rozdělení pokojů bylo, nějaké prapodivné (manažer zase něco popletl), ale nikdo si nestěžoval. Aoi s Miyavi, Reita s Uruhou, Kai sám a Ruki taky sám. Což se mu zalíbilo. Mohl si Reitu nalákat k sobě a být s ním nerušeně sám.
Bylo pozdě večer, po koncertě. Uruha, Aoi, Kai i Miya byli již v hotelu. Jen Reita zůstal s Rukim, protože byl nějaký malátný. Kdo by taky nebyl, když čtyři hodiny šílí na pódiu. I když mu bylo zle, využil toho, že je s Reitou sám. Šli plouživým krokem k hotelu. Před Rukiho pokojem se zastavili. Přejel mu prsty po krku a svůdně zadíval do očí. Reita nevěděl co dělat.



