close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Pukkyn yaoi no.3, díl 21.

13. listopadu 2010 v 17:36 |  Pukkas - povídky
Tak zase po dlouhé době (přesněji týden), jsem se dokopala k přepsání další části.
Osobně jsem takový zvrat neočekávala, ale teď jsem s dějovou linií spokojená. A děkuju Aru, že mi s tím trochu helpla!





Po televizi běželi už jen závěrečné titulky. "Docela dobrý ne?" protáhl se Ruki a zadíval se na Uruhu. Usnul. Nepatrně do něj žďuchnul, čímž mu Uruhova hlava spadla do klína. "Heh?" Uru-Uruho…" zakňučel a snažil se ho od sebe odstrčit. Uru cosi zamručel a odtáhl se na druhou stranu pohovky. Ruki poplašeně vstal a zadíval se na něj. Vypadal hrozně komicky, když spal a v náručí muchlal ten svůj zelený polštářek s reliéfem ovečky. Porozhlédl se kolem, jestli někde neuvidí foťák. Na poličkách byli jen fotky a sem tam nějaká knížka. V rohu stála na malém stolku velká bezkvětá květina a před ni fotoaparát na polaroidy. Radostně se usmál a vyfotil spícího Uruhu jak v náručí drží svůj polštářek. Na obal od Kit Kat (který tam už ležel nějaký ten měsíc, protože to jí jen Reita) napsal lihovou "jsi sladký, když spíš" a přišpendlil ho k tomu polaroidu. Chtěl ho odnést do ložnice, ale to by nemohl být o necelých 20cm nižší. Přehodil přes něj deku, vzal si kabát a odešel.
Uruha se probudil s hrozným kručením v břiše. Došoural se do kuchyně a vytáhl nějakou tyčinku (která ještě nebyla prošlá) a znovu se svalil na pohovku. Pak si všiml nějakého papírku, který ležel na konferenčním stolku. Přečetl si to a zachvěl se v záchvatu vzteku. Vzal ten polštářek a vší silou ho mrsknul po zdi. Naneštěstí se trefil do jedné z poliček, čímž shodil jednu zarámovanou fotku. Sehnul se k ní a zvedl ji. Byl na ní on s Reitou v obětí. Ještě teď si pamatoval, když tu fotku Aoi udělal. Byli na nějaké pouliční slavnosti. Posadil se na zem a přitáhl nohy k sobě. Prohlížel si tu fotku a přemýšlel, jaké to bylo, když ho Reita ještě objímal a byl s ním. Zvedl se a položil fotku zpět na poličku. Natáhl na sebe košili a kalhoty a zahučel do koupelny. Vypadal hrozně. Byl celý pobledlý, měl kruhy pod očima a zacuchané vlasy. Na tváře si nanesl lehkou vrstvu pudru a na oči světlé stíny a vydal se z domu.
Přišel před nemocniční pokoj, zhluboka se nadechl a vešel. Ve dveřích se skoro srazil s Aoim. "P-promiň." Vykoktal ze sebe a sklonil pohled. "Děje se něco?" zeptal se Uruha a palcem mu pozvedl bradu. Měl zarudlé a uslzené oči. Aoi znovu sklonil hlavu. "No tak…" vybídl ho znovu a poplácal ho po rameni. "Pohádal jsem se s… Myvem." Zakňučel a znovu se posadil na stoličku. "To není zas tak hrozné…" snažil se ho uklidnit. "Je." Zavzlykal. "On… se, se mnou roze-rozešel." Řekl už téměř neslyšně a z kapsy vylovil kapesník, kterým si setřel slzy. Uruha nemohl uvěřit vlastním uším. "T-to je mi líto. Promiň, nevěděl jsem to… Proč?" zarazil se Uru a položil mu ruku na záda. "N-nevím…" odvětil rozpačitě. Uruha poznal, že lže. "No tak. Mě to můžeš říct." Řekl a opřel se o postel, kde nehybně ležel Reita. Aoi se na něj vyděšeně podíval, ale pak odpověděl. "Kvůli… Kvůli Kaiovi." Zakňučel a znovu si setřel slzy. "Kai? Náš Kai?" otázal se a opřel se o stěnu. Aoi zakýval hlavou a snažil se uklidnit. Nemohl uvěřit tomu, že ho Miya opustil. Kvůli Kaiovi. "Uru…?" zeptal se Aoi a zadíval se na něj. "No?" "Já má strach, jestli… jestli budu moct zůstat s Kaiem v jedné místnosti. Já… já se obávám… že budu muset… odejít…" vykoktal ze sebe a zadíval se mu do očí. Uruha si dřepl na zem a složil hlavu do dlaní. "Do prdele…" procedil skrz zuby. "Nejdřív Reita v kómatu. Nikdo neví co s ním je a jestli se vůbec probere. A teď ty Aoi…" zavzlykal Uruha. "M-mrzí mě to, ale… já nevím. Asi bych mu vrazil." Řekl Aoi. Pak vstal a odešel. Uruha se zvedl a sednul si na stoličku, kde před tím seděl Aoi. "Reito…" zašeptal a pevně stiskl jeho ruku. Opět nereagoval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nashii-chan | Web | 13. listopadu 2010 v 18:09 | Reagovat

To je tak krásný! Ale bože hrozně smutný! Budu brečet....

2 Aisu | Web | 13. listopadu 2010 v 19:46 | Reagovat

*brečí* nádherný a... co d-další d-díl??? *začíná se topit v slzách*

3 Karii Sumire | Web | 14. listopadu 2010 v 20:19 | Reagovat

mehééé...to je tak úžasný...*vzlyk*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama