Pukkyn yaoi no.3, díl 22.

14. listopadu 2010 v 11:09 |  Pukkas - povídky
A další díl...
Když už sem teda přepsala tudletu část, tak snad by večer mohla být ta pikantní mezi... no hádejte!






Aoi vyšel z nemocnice a namířil si to do parku. Posadil se na lavičku a zaklonil hlavu, čímž měl dokonalý výhled na zašedlou oblohu. "Aoi?" vyrušil ho čísi hlas. Poplašeně ucukl hlavou, takže mě pocit, že se mu přeházely obratle. "Ruki!!" zavrčel a mnul si krk. "Vyděsil jsi mě!" "P-promiň, ale vypadal jsi jako zabitý." Omlouval se Ruki. "Kéžby…" zavrčel a z kapsy vytáhl zapalovač, cigarety a zapálil si. "C-co?! Aoi, co tím myslíš?" vyděsil se a sedl si vydle něj. "Miya se, se mnou rozešel." Odvětil a vyfoukl kouř Rukimu do obličeje. Ruki několikrát zamrkal, aby mu nesteklo líčení se slzami. "Opravdu? Eh, promiň, to je mi líto." Vykoktal ze sebe a chytil ho za ruku. "Nechceš… nechceš jít ke mně?" začervenal se a sklonil hlavu. "Víš, abys nebyl sám…" dodal ještě, když si všiml, jak na něj Aoi zírá. "Aoi… Nedívej se na mě tak…" zakňučel, když už ho Aoi začal vytáčet. "Jo, půjdu rád." Uchechtnul se a zvedli se. Ruki už přestával být rudý, takže šel už celkem vzpřímeně. "Díky…" zaknikl Ruki, když už byli skoro u něj doma. "Za co simtě?" udivil se Aoi. Ruki natočil hlavu do strany, ale pak odpověděl. "Že ses mi nevysmál…" řekl Ruki už téměř neslyšně. Aoi se usmál a rozcuchal mu vlasy.
Vešli k Rukimu do bytu. "Chceš něco?" otázal se Ruki. "Ne, díky." Odvětil Aoi a usadil se v obýváku. Ruki si šel do kuchyně udělat kafe a Aoi si mezitím lehl na sedačku. Přitáhl nohy těsně k sobě a hlavu položil na naducaný polštář. Už zase se mu vracely ty pocity. Bylo mu do breku. "Aoi?" zeptal se Ruki, který přišel z kuchyně a dřepl si před sedačku. Aoi se pokusil o úsměv, ale místo toho mu z očí vytekly další slzy, které se vpily do polštáře. "P-promiň…" zakňučel Aoi a zabořil celou hlavu do polštáře, takže ho celý úplně zakryl. "Aoi… Nechceš se svěřit? Pomohlo by ti to…" řekl Ruki a pohladil Aoi po vlasech. Aoi se posadil a rukávem si setřel slzy. "Když on… ke mně přišel a… normálně mi řekl, že se mnou… končí…" popotáhl a oči se mu znovu zalily slzami. "Pak se ve dveřích objevil Kai a on… on s ním odešel." Dodal a přitáhl si nohy k bradě. Znovu se rozbrečel a celý se třásl. Ruki si vedle něj sedl, přehodil přes něj deku a hladil ho po vlasech. Objal ho kolem ramen a Aoi se konečně trochu uklidnil. Sklouzl Rukimu do klín a zcela se ztišil.
"Ruki?" zeptal se Aoi a posadil se vedle něj. Měl hlavu zakloněnou a položenou na opěradle a lehce pochrupoval. Aoi přemýšlel, jestli ho má nechat ležet zkrouceného na sedačce, nebo jestli ho má odnést do postele. Nakonec ho vzal do náruče (ve které se mu okamžitě schoulil) a odnesl ho do ložnice.
Položil ho na postel a chtěl odejít, jenže Ruki ho držel za lem trička, takže se nemohl odtáhnout. Nechtěl ho budit, takže si lehl vedle něj. Nelíbilo se mu to, ale Ruki se tvářil nadmíru spokojeně, tak to nechal být. Přetáhl přes oba deku a snažil se usnout. V jeho přítomnosti to, však bylo těžké. Byl, ale unaven a za nedlouho usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nashime | Web | 14. listopadu 2010 v 15:21 | Reagovat

Jééé!!! <3 XD Bože já se těšim na další díl! xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama