Rozříštěné srdce kapitola 5

9. prosince 2010 v 21:54 | Nashime Gaze Tokio Kouyou |  Nashime - povídky
Takže tady je poslední, úplně závěrečnej díl. Je to jen takovej závěr, takže je o dost kratší než předchozí, ale i v krátkém textu může být velký děj... jak už jsem řekla mockrát - je to drasťák... nikdo mi nemusí připomínat, že jsem sadista - já to vim! XD Mno snad jste nepočítali s happy endem? (nashime si musela trochu rejpnout, protože je nadšená, že to dopsala!)  mno nic... já jen doufám, že se vám to celý líbilo!


Po dvou dnech plných strastí a psychické i fyzické bolesti mě našli známí mojí mámy. Věděl jsem, že už je po všem… tedy, že Aoiho pohřeb už proběhl a já se ho ani neúčastnil. Měl jsem k tomu své důvody. Ani bych nedokázal pohlédnout na tu rakev! Vždyť v ní teď už na vždy odpočíval můj milovaný a já se svého snu, znovu se s ním setkat nechtěl vzdát a v podvědomí si stále držel naději, že žije, i když bylo jasné, že je mrtvý…
Prochladlého, špinavého a potřísněného vlastní krví mě odvedli k nim domů. Nebyl jsem ani schopný cokoli říct… celé mé tělo bylo prokřehlé zimou. Kůži jsem měl suchou a popraskanou, rozbrázděnou četnými ranami od mého nože, který jsem měl stále v kapse. Modlil jsem se, aby mě zase nestrčili do špitálu… To však neměli v úmyslu. Rány mi ošetřili, dali mi něco k jídlu a uvelebili mě v posteli. Už dávno jsem byl jako mrtvý - nespal jsem… ta strašná myšlenka mi nedala spát… kdybych jen na jednu jedinou mikrosekundu usnul, zaplavily by mě strašlivé sny, noční můry… snad ještě něco horšího… a nebo bych se už prostě neprobudil… to by byl krásný konec. Prostě jen usnout do věčného spánku.
Ale ne… já držel oči otevřené. Vlastně jsem je ani nedokázal zavřít. Celé dva dny se mi před nimi odehrávala ta scéna pořád dokola: "Prosím pomozte mi!!!" Slyšel jsem svůj hlas a při tom mlčel jako pěna. Viděl jsem sebe a Aoiho… jako bych se vrátil zpět do minulosti… nemohl jsem se zbavit pocitu, že jsem pro něj mohl udělat víc. Ten výjev jsem v mysli viděl už milionkrát! Každý den to sílilo… každý den mě to tížilo víc a víc… Netušil jsem, že by někdy v lidském životě mohlo něco zajít tak daleko… pochopil jsem to až teď. Chtěl jsem umřít… bylo by to stokrát, tisíckrát a možná milionkrát lepší než trpět na tomhle světě. Trpět tolik, že si to nikdo neumí ani představit.
Ti lidé mě sice jakš takš dali do pořádku, ale nic na tom neměnilo… nebyl jsem vděčný za to, že mi pomohli.

Mohlo být kolem jedenácté večer když jsem ten dům opustil. Odhodlal jsem se jít na hřbitov… Všude byl sníh a strašná zima, ale bylo mi to jedno. Chtěl jsem mu přinést aspoň kytku, ale kde bych jí vzal? Měli všude zavřeno a ani jsem neměl peníze. Šel jsem teda s prázdnou náručí a na hřbitově asi půl hodiny hledal jeho hrob… když jsem ho našel, padl jsem na kolena do sněhu a žalostně se rozplakal. Kdyby věděl jak moc pro něho trpím… křičel jsem a nezajímalo mě, kdo mě slyšel… a pak jsem se rozhodl to konečně udělat… umlčet svá ústa na vždy… já sám, tady a teď.
Vytáhl jsem z kapsy nůž, který se mi za těch pár dnů stal věrným přítelem a jednou provždy se zbavil toho trápení
když jsem jeho ostřím roztříštil své srdce…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pukky | Web | 9. prosince 2010 v 21:57 | Reagovat

Kruté, ale zcela Uruhu chápu...
*Crying*
Tak tohle budu rozdejchávat ještě hodně dlouho!

2 Kaa-Ya | Web | 9. prosince 2010 v 22:25 | Reagovat

Teda... čekala jsem víc, když si řikala drasťák...

3 Karii ウサギ Sumire | Web | 10. prosince 2010 v 13:16 | Reagovat

ouuu...*fňuk*
jak očekávaaný konec... úžasný...
heh ale poslouchat při tom Pledge nebyl zrowna nejlepčí nápad... *roztekly se jí linky*

4 Pukky | Web | 10. prosince 2010 v 14:44 | Reagovat

[2]: No pro tebe je taky drasťák, když ho rozřežeš na kousíčky, pak zapálíš a pak vošukáš, že!!

5 | Web | 10. prosince 2010 v 17:58 | Reagovat

Nádech výdech nádech výdech...
*neschopna komentovat střídavě kulí oči, vzdychá, fňuká a žalostně piští*
...a ještě když k tomu má člověk puštěný smutný, pomalý písničky...*fňuk* :'-(

6 Alex | Web | 10. prosince 2010 v 22:47 | Reagovat

ty vrahu!! bože!! :((( tenhle díl mě rozbrečel jako fakt nejvíc :(( oh my god!

7 Kaa-Ya | Web | 12. prosince 2010 v 15:35 | Reagovat

[4]: Ne, pro mě je drasťák, když ho stáhnu z kůže, odstředim, nechám tejden o chlebu a vodě a PAK AŽ rozřežu a zapálim. Ten sex už před tím.

8 Ai | Web | 15. prosince 2010 v 15:03 | Reagovat

FŇUK... Iiééé, Pane Kachničko, já tě zachráním... A pak si tě upeču do křupava a sním tě... Ať neumřeš zbytečně... :D
A holky, nemlaťte mě prosííím, já sem něco určitě přidám... Jen jsem pořád nic nepřepsala... Komu by se taky chtělo přepisovat 15. stránek A5, že?? :( :)

9 Ai | Web | 15. prosince 2010 v 15:03 | Reagovat

[7]: Chudák Uruha... Co vám všem udělal, že ho chcete zabíjet a znásilňovat?!

10 Kaa-Ya | Web | 15. prosince 2010 v 22:09 | Reagovat

[9]: Jestli to bylo na mě... tak já nemluvila o Uruhovi, nýbrž o někom, kdo se narodil 20.listopadu 1965 v Tateyamě...

11 Kaa-Ya | Web | 17. prosince 2010 v 13:58 | Reagovat

Dámy, tohle by vás jako VELKÝ fans Slashe všeho druhu mohlo velmi zajímat... Nevím, jestli to JE nebo NENI cosplay :D
http://www.supermusic.sk/obrazky/135633_21606317.jpg

12 Pukka | Web | 17. prosince 2010 v 15:18 | Reagovat

[11]: Fotomontáž jako prase!!

13 Karii ウサギ Sumire | Web | 17. prosince 2010 v 16:16 | Reagovat

[11]:  ehm...tak to je oprawdu vela nepovedená fotomontáž!..omj

14 Pukka | Web | 17. prosince 2010 v 16:49 | Reagovat

[13]: Jo taky myslim! OMGackt!!

15 Nashii-chan | Web | 17. prosince 2010 v 19:29 | Reagovat

[14]: mnoo... je to vidět na první pohled!! XD

16 Aisu | Web | 22. prosince 2010 v 14:16 | Reagovat

uááá *topí se ve vlastních slzách*.... to bylo nádherný... jenom TROŠIČKU smutný ale to nevadí...

17 Aru | 22. prosince 2010 v 20:53 | Reagovat

Jen by mě, dámy, zajímalo, co teda s tímhle blogem bude, když sem nikdo nepíše...

18 Suzuki Miu | Web | 22. prosince 2010 v 21:09 | Reagovat

[17]: Si jako myslíš, že kdyžs' tady byla ty, že to tu jen kvetlo?! Nechcem psát, nechcem psát, naše věc ne?

19 gazelovers | 23. prosince 2010 v 23:50 | Reagovat

[10]: Ufff, to se mi ulevilo. Nevím, jak by to Nashii-chan jinak bez Pana Kachničky přežila :D

20 Kaa-Ya | Web | 31. prosince 2010 v 16:03 | Reagovat

[19]: Řekla bych, že UŽ JO.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama